05.08.2009 20:11
Naruto v doprovodu ředitelky vešel do dveří a hned jako první si všiml páru nenávistných očích, které ho propalovali. Nasucho polkl, protože ten kdo ho pozoroval... ne, spíš zabíjel očima, byl Sabaku no Gaara. Měl nepříjemný pocit, že mu je trnem v oku. Z Narutova přemýšlení ho vytrhl až hlas ředitelky.
"Takže pakáži... " začala arogantně a jmenovaní se na ní podívali s nenávistí co by mohla zabíjet. "jak jste si všimly tak sem přišel nováček, jmenuje se Naruto Uzumaki. Pak vám chci taky zdělit, že kvůli nemším problémům budete všichni spát v jedné místnosti." ani to nedořekla a už začali všichni potichu klít.
*Sakra, sakra, sakra. Dattebayooooooooooooooo! To budu muset být s tím klukem, co mě zabíjí pohledem, na pokoji? Tohle nepřežiju!* zoufal Naruto.
"Tak se už hněte... " zařvala z ničeho nic ředitelka a všichni šli pomalu za ní.
Ředitelka otevřela dveře docela větší místnosti. Byla uzká a dlouhá, jedno zamřížované okno a kamené výstupky na sezení po obou dlouhých stěnách. Naruto si všiml, že Gaara si sedl hned k oknu co bylo uprostřed místnosti. Blonďáček zůstal stát u dveří a sledoval ostatí. Všiml si, že si ho prohlíží kluk s levandulovýma očima a hlouhýma hnědýma vlasama. Nakonec ho přátelsky oslovil.
"Ahoj Naruto, tak tě vítám v díře. Já jsem Neji." podal mu ruku a Naruto přijal.
"Jo díky. Dattebayo!"
"Řěkla ti už ředitelka podmínky?" zeptal se Neji.
"Podmínky? Proč? Na co? Jakto?" chrlil Naruto jednu otázku za druhou.
"Takže ještě ne. No, ale radši to nechám na ní." usmál se nevině Neji.
Naruto se ještě chvíli snažil dostat z Nejiho informace, ale nakonec to vzdal. Pak si všiml, že má v ruce výbušné lístky
*Počkat... výbušné? Co se tady doháje děje? Dattebayo!* divil se blonďáček a pak na svém rameni ucitíl medvědí stisk.
"Takže Naruto..." uslyšel za sebou hlas ředitelky. "aby bylo mezi námi jasno. Potřebuju tvé dovednosti pro které jsem tě sem nechala přiřadit. Hodí se mi tvůj způsob jednání v nepříjemných situacích. *začne šeptat* Když pro mě něco uděláš pak se postarám o to abys tu nepřišel o život. Existuje tu pár lidí co je tíží jejich nakradený majetek a ani si to neuvědomují. Tak jim od zbytečných starostí vypomáhám, rozumíme si ne?"
Naruto pochopil kam ten rozhovor míří a vůbec se mu to nelíbilo. *Takže to byla pravda, když jsem slyšel, že vězně využívá pro vykrádání pochybných lidí. Musim zmizet! Dattebayo!*
Hned jak to dořekl tak se kolem ní prosmýkl a pádil pryč. Než proběhl předními dveřmi, uslyšel jí jak na ně řve aby ho chytili. Pak už jen utíkal různýma temnýma uličkama a ani nevěděl kam běží. Nakonec se zastavil u hrobu čtvrtého hokageho a tam si sedl a přemýšlel. Něvěděl proč zrovna tam, ale v tuhle chvýli mu tam bylo dobře. Nakonec ho zmohla únava a usnul bezesným spánkem. Nijak mu nevadilo, že spí na zemi, protože za svůj život si zvykl na mnoho nepříjemných věcí.
...Pokračování příště... Jutaki
PS.: Čím víc komentíků tím delší pak bude další dílek! A nakonec sem dávám ještě obrázky! :D
